penzion Brno
Okuste a vizte...

 

Součástí mé duchovní cesty hledání Pána Boha před téměř dvanácti lety bylo setkání s Biblí, knihou do té doby pro mne zcela neznámou. Byla jsem devatenáctiletá studentka pocházející z nevěřící rodiny a o křesťanství jsem do té doby nevěděla nic, a ani jsem se o ně nijak víc nezajímala. V té době jsem ale řešila hodně osobních problémů, jako vztah s přítelem a zejména smrt mého táty, což mě přivedlo k hadovému hledání po smyslu života. A ač jsem to tehdy ještě netušila, nemohl mne Pán Bůh přivést na lepší místo.

Bydlela jsem totiž na internátě, kde shodou okolností mezi spolubydlícími bylo hodně upřímných křesťanek. Často si v mé přítomnosti povídaly o Bohu a mne to rozčilovalo, provokovalo a lákalo zároveň. Moje představa o Bohu byla totiž na hony vzdálená milujícímu Bohu Otci, kterého mi kamarádky mimoděk zvěstovaly, a po kterém jsem v hloubi duše nevědomky toužila jako malé dítě zoufale toužící po přijetí a bezpečí. Nechtěla jsem se ale vzdát tak snadno a proto jsem je vyzvala, ať mi půjčí Bibli, že si ji přečtu a dokážu jim, že to tak není a že určitě nemají pravdu, že to tak nemůže být, bylo to až příliš krásné. Troufalé, že? Ale Bůh to vzal, přijal mou výzvu a k mému velkému překvapení jsem se s ním na stránkách Bible poro mne nepochopitelným způsobem začala setkávat....vždycky po návratu ze školy jsem otevřela ten Nový zákon, počínaje Matoušovým evangeliem a četla a četla.....přímo jsem to hltala. Spoustě věcí jsem pochopitelně tehdy nerozumněla (například příběh o rozmnožení chlebů byl docela oříšek :)), ale jaksi mi to nevadilo.

Slova Bible, plynoucí z té útlé knížečky do mé duše, na mně měla jakýsi fascinující, upokojující a uzdravující účinek. Zažívala jsem pokoj a hlubokou radost, které jsem nikdy předtím nezažila. Nemohla jsem se těch slov sytících mou hladovou duši nabažit. Žádná jiná kniha, kterou jsem kdy předztím četla (a to jsem byla poměrně vášnivá čtenářka) na mě podobný vliv neměla. A tak, někde v půlce Lukášového evangelia, jsem to vzdala. Tedy ne čtení Bible, ale právě naopak. Svůj pokus dokázat, že Bible je nesmysl, svou pýchu, vzdor, strach a bolest. Celou svou bytostí jsem toužila, aby mně někdo představil tomu úžasnému Ježíši, jehož lásku jsem skrze stránky Bible začala ochutnávat a o níž jsem nějak věděla, že v ní je všechno, co hledám. A přesně na to Pán Bůh s otevřenou náručí čekal. Poslal mi do cesty lidi, kteří Ježíše znali, milovali a pomohli mi přijmout jeho kříž jako otevřenou cestu k Němu i pro mne, za což budu už vždycky vděčná.
Je to už dvanáct let, co se s Ježíšem známe. Všechny mé problémy nezmizely navždy a ze dne na den, ale teď už na to nejsem sama. Kráčíme s Ježíšem životem bok po boku a když už někdy nemůžu, On mne nese na svých ramenou. A skrze Jeho slovo Ho můžu poznávat víc a víc. Jak říká Bible:
"Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý." - ŽALM 34.9
Já jsem okusila. Opravdu - JE!!!

                    Tereza Pýtrová