penzion Brno
NEOBVYKLÝ VÁNOČNÍ DÁREK

 

Povím vám jeden příběh, který se opravdu stal.
Byla mladá a měla všechny předpoklady k tomu, aby byla šťastná. Studovala na střední škole, měla spoustu zájmů a dobrých přátel, měla rodinu, která ji měla ráda. Přesto šťastná nebyla. Ale to věděla jen ona a …
Kdesi hluboko v srdci ji stále více sužovaly nezodpovězené otázky: Kdo vlastně jsem? Proč tu jsem? Kam jdu? A má vůbec život smysl, když je svět tak plný zla, nesmyslné honby za úspěchem a beznadějné osamělosti? Zdálo se ji, že odpovědi neexistují. Nebo snad přece…?
Rozhodla se, že to nevzdá: "Bože, jestli jaký jsi, tak to chci vědět!" Kdosi jí dal do ruky Nový zákon. Byla skeptická a snad ani nedoufala, že v té "nemoderní knize" (kterou dnes už přece žádný vzdělaný člověk nemůže brát vážně!), najde odpovědi, které ve skrytu duše tak zoufale hledala. Zkusila to. Nerozuměla sice všemu, přesto jí čtení přinášelo pocity, které dosud nepoznala. Bylo to cosi jako… pokoj. Takový který ve světě nenašla.
Blížily se Vánoce, všude bylo bílo a vzduchem poletovaly vločky sněhu. Procházela se zasněženým městem a přemýšlela o tom, co už několik měsíců hlodalo v její mysli. Byla si jistá, že našla, co hledala. Byla šťastná. Věděla, kdo jí dal odpovědi na její zoufalé otázky. Věděla, kdo jí dal pokoj. Byl to sám Bůh z oné "nemoderní Bible". Ten, který přišel na zem dát lidem mír do srdcí a odpovědi na jejich otázky. Přišel v podobě onoho malého děťátka, jehož narození si za pár dní připomene snad celý svět. Náhle ji přemáhá vědomí, že tady to ještě nekončí. Může Ho poznat i jinak? Jako Pána a Krále, vítěze nad smrtí a také Otce, Stvořitele, Spasitele.....? Zaplavuje ji neovladatelná vlna lásky. Je to jako smršť. Už se nechce bránit, nechce být rozpolcená, chce se naplno odevzdat Tomu, u Něhož našla smysl života. Ještě jeden krok.......ten poslední....nebo snad první?
Otevírá pomalu oči. Sníh stále padá a lidé kolem ní pořád spěchají stát dlouhé fronty na vánoční dárky. Ona však nespěchá. Ví už, že tohle budou její nejkrásnější Vánoce. Že ten nejúžasnější a nejoriginálnější dárek letos nenajde pod stromečkem. Právě jej totiž dostala. Tam, na tom zasněženém chodníku, přímo do srdce, přímo z nebe: své spasení. Usmála se. Ví, že drahý Ježíš je v dávání darů štědrý. Nejspíš nebudou ležet pod vánočním stromkem mezi svetry a ponožkami. Zato to budou dárky, které se nedají nikde koupit. Protože skutečná láska, radost a pokoj, jsou dary, které má ve svém "obchodě" jen Bůh.

-tap-